Bumbali jsem včera víno. A protože in vino veritas, kápli jsme na to!
Vymysleli jsme, jak zahnat chmury pandemie. Jak zneškodnit vztahovou ponorku, aniž by vybouchlo manželství. Jak ukojit davy nezadaných žen, které teď spisují knihy s titulem „Samota 3.0.“
Inspirací nám byl skutečný příběh Němky, která mi kdysi byla v Mexiku kamarádkou. A pak taky blížící se ohňový mejdan, kterýmu strejda Pohan, tetička Keltová i sestřenice Slovanská říkali Beltain nebo Noc ohňů.
Hleďte si teď řádně naladit své vidy, ať vám manuál na přežití vztahu, který je k nepřežití, neunikne. Podotýkám, že je do něj přimíchána špetka mexického mysteria a litránek toho nejkvalitnějšího moravského moku.
Inu…. Jmenovala se Inge. Ač Němka jak poleno, žádnou srandu nezkazila. V Mexiku jsme byly spolužačky. Byla 15 let vdaná – její muž byl velký kápo jedné nejmenované- sladkosti vyrábějící- nadnárodní korporaci.
Řikali doktoři, že nemůže mít děti. Tedy ne kápo, nýbrž Inge.
Její recept na pevné a fungující manželství byl jednoduchý. Jmenoval se „Ruhiger Tag“… Tichý den. V podstatě šlo o to, že si jeden den v měsíci mohl každý z manželů dělat, co chtěl. Zmizet, odjet, přijet, odletět, vysublimovat nebo zůstat doma a prdět do gauče. Ale pointa byla ta, že ať se ten dělo nebo stalo cokoli, ten druhý se na to neptal. Nikdy. Byl to den, kdy se jeden mohl pomilovat z celým světem, udělat něco, s čím by ten druhý zásadně nesouhlasil, ale jak se vrátil domů – bylo ticho. Resp. se žilo dál, jako by se nic nestalo. Oba si to moc pochvalovali, a jak udělali z hříchu věc legální, přestali víceméně mít na zakázané ovoce chuť.
Ale co čert nechtěl… to vám takhle jednou byl „ruhiger tag“ a milá Inge se zapomněla s jedním Kubáncem. Němky žijícím v Mexiku v tom měly zvláštní zálibu….Asi pro ten kontrast pleti… nebo co?! :-))
A co nechtěli dva čerti!!! Inge zůstala těhotná. Takže si představte ty nervy, kdy se jako příslušnice árijské rasy 9 měsíců modlíte, ať se stane zázrak. Ať neporodíte čokoládu z 99% podílem kakaa, nýbrž čokoládu bílou. Tehdy se skutečně zázrak stal a narodilo všemi milované a vymodlené bělounké miminko.
Tenhle recept na věčně fungující vztah ale nebyl ničím objevným. Praktikovali ho už naši keltští a slovanští praprastejdové a prapratetky při oslavách jara. Ať už to byla Noc ohňů nebo Beltain. Jeho ohně se rozhořely ve stejný den, jako se oslavuje známá Filipojakubská noc.
Při takové veselici nejen že se vztyčila květenou zdobená májka, která nesymbolizovala nic jiného než falus (přeloženo volně do češtiny: penis), který proniká věncem – tedy jóni ( přeloženo volně do češtiny: vagínou).
Není tedy divu, že pak začal božský mejdan. Zapaloval se nový oheň – což nebylo nic jiného než symbol síly, energie, života a Slunce.
Hrdlo slavilo jídlem, pitím a zpěvem, nohy tancem.
Ovšem k ránu se začali dít věci nevšední. Lidé se v párech začali od ohňů vytrácet, aby opodál, na mezích a lesních mýtinách, zapálili plamen vášně a lásky. V tuto noc se totiž každý muž stal Bohem a každá žena Bohyní.
A teď pozor: Muži mohli při této noci sundat snubní prsteny a svobodně si užívat lásky v přírodě. Taktéž mohli činit i ženy. Ani nemuseli znát jméno druhé polovičky na jednu noc. Tento přežitek se bohužel dochoval do dnes a praktikuje se hojně i mimo Beltain! :-))))
Nevěra byla dokonce posvátně uctívána jako součást rituálu. Zkrátka….už tehdy platilo: What happens in mýtina, stays in mýtina.
Už asi tušíte, že pravděpodobně z této doby hromadného milování nám zůstal zvyk líbat se po rozkvetlou třešní.
Ale možná vás napadá otázka: Co když se z toho beljtainového reje narodilo dítě?? Inu mělo štěstí. Neb dítě počaté na Beltain považovalo se za posvátný božský dar. A protože nebylo tak úplně jasné, kdo je jeho taťka, nejenom že muselo slušně pozdravit každého kolemjdoucího mužského, co kdyby to náhodou byl tatíne! :-J)) Ale zároveň se o něj starala celá vesnice. „Beltainmáčci“ bývali prý velmi šťastné děti.
Takže: ať jsou vám tyhle příběhy, mýty a poudačky inspirací, ať se vám v pátek nejen dobře zažehne oheň, ale ať se vám i dobře skáče – ať už přes oheň nebo na vaše drahé polovičky :-)))
Závěrem krátké upozornění: tento návod není klinicky testován na párech ani na jednotlivcích žijících v 21. století. Jeho účinky se mohou lišit v závislosti na duševním stavu jedince. Na pozdější reklamace tudíž nebude brán zřetel! :-)))