„Nemysli si, že máš nějaký kamarády. Oni se jen tak tváří, ve skutečnosti jim jde všem jenom o sex.“ Řekl před lety můj partner, když jsem se mu před spaním snažila ukázat, jak příjemné je se na dobou noc obejmout. On – zabalenej od hlavy až k patě do peřiny – se mou tuto romantickou představu rituálu před usnutím nesdílel. Mně tudíž skrz zuby přetekla věta: „I moji kamarádi se se mnou při rozloučení obejmou.“
MŮŽE ZA TO FREUD?
Poznámka o tom, že chlapi chtějí po ženský přece jenom sex, zabolela. O to víc, když zazněla z těla obalenýho peřinou, ležícího jak jinak než zády ke mně. Tehdy jsem ještě nevěděla, že mi tím popisuje svou realitu a to, jak on sám prožívá kamarádství vůči ženám. Adoptoval názor neurologa a psychologa, moravského rodáka Zikmunda Freuda, průkopníka tvrzení, že člověku nevládne rozum, ale už od mimina ho ovládá sexuální pud. Když jsem kdysi navštěvovala učebny psychosociálních studií, tohle téma nás rozdmýchávalo. Laškovali jsme s představou, že veškeré ženské konání se točí jenom kolem toho, co se podobá falusu a naopak to, co pohání mužství je cokoli blížící se svým tvarem kosočtverci.
Málo co způsobilo tolik nepochopení a odsudků jako tahle Freudova teorie, která v dnešní řeči znamená: Jste nepokojená/y – víc si zasouložte a ono se to vyřeší. Koneckonců podle statistiky říká 84 % žen, že někdy sex poskytují svému partnerovi jako úplatek za pomoc v domácnosti. A když muž pomáhá ženě, a zároveň žena muži – funguje dokonalá výměna energie a všechno je vyřešený
DÁ SE S CHLAPEM KAMARÁDIT, NEBO NE?
Nedávno jsem poznala jednoho „lovce.“ Po pár dnech známosti a litru vína řekl: „Radko, já se s tebou nebudu kamarádit. Já Tě chci a neumím bejt kamarád.” Doteď mě to zajímalo, protože tohle mi ještě žádnej chlap neřekl.
„A jestli mě nechceš, tak čau. Já jdu.”. …… a šel… jak jinak. Nějak mi to vyznělo, že okolo sexu se točí celej svět a nadstavba žádná. A kdo má v životě na takovou vztahovou plochost čas a prostor, žejo.
Ale zvědavost mě hnala i jala jsem se zjistit, co o možnosti kamarádství mezi „Adamem“ a „Evou“ říkají hlavy pomazané.
Vědci tvrdí, že to jde, ale jen na chvíli. Třeba když potkáte porozchodového truchliče. Vznikne takový kamarádský „kraťas.“ V nich prý nehrozí, že by jeho aktéři měli postranní úmysly, rozuměj choutky.
„Narušitelé“ po uplynutí kraťasu jsou prý převážně chlapi. Evoluce jim do těla nasypala geny, který je pudí a nutí rozsévat. Jsou to tvůrci a zachránci rodů. Oni prostě jenom chtějí, abychom nevymřeli po meči nebo po přeslici. A navíc! Hlavním rysem sexuální energie je boj o přežití. Jestli chceme jako druh přežít, potřebujeme nepřemožitelnou touhu rozmnožovat se. Proto přitahujeme chlapy víc než oni nás. Čistá přirozenost. Zajímalo by mě, jak by se tvářila žena, které by tohle řekl nějaký vědec krátce poté, co ji podvedl chlap…..
KOLIKRÁT ZA DEN?
Z filmu Pelíšky už víme, že průměrná ženská myslí na sex každých pět minut a průměrný muž na to myslí každých sedm minut. Ovšem průzkumy se s Bolkem Polívkou trochu rozcházejí – ženská podle nich myslí na milování 10x za den, zatímco na jídlo 15x (jasně, nejdřív potřebujeme pocit bezpečí, pak se teprve chceme milovat).
Chlap na to dle amerických studií pomyslí 19x za den. Jeho geny pudí jeho smysly – hlavně zrak. Proto si nemůže pomoct a jeho fantazie neustále namotává zdánlivé signály od krásných žen, jehlových podpadků, nalakovaných nehtů a jiných kamufláží, kterýma se ženské obkládají, aby vypadaly hezčí.
A teď si představte, že před něčím takovým sedíte. Chcete si povídat o zážitcích, pocitech, teoriích velkého třesku, ale s nimi ve skrytu duše jenom cloumá sexuální pud, který je současně pudem sebezáchovy.
A navíc si myslí, že po nich my, kamarádky toužíme a máme podobný choutky jako oni. Ačkoli tomu tak není. My jsme s nimi „jenom“ protože jsou vtipní, je nám s nima dobře a obdivujeme se jejich schopnostem. Ale oni chtějí po čase rozbourat náš kamarádský Rubikon.
Skoro by se dalo napsat, že pokud má kolem sebe ženská spoustu kamarádů, měla by zbystřit, protože to vlastně může být stádo chtivých bizonů, kteří jsou připraveni se s ní v příznivou chvíli vyspat.
A CO TEDA S TÍM?
Tvrdila jsem tomu muži, co lehával po mém levoboku, že na existenci přátelství mezi mužem a ženou trvám. On se tomu smál. Po čase se místo v mé posteli uvolnilo . Ne proto, že by byl stoupenec Freudovy teorie, ale protože neměl rád objímací předspánkový rituál a taky byl jediný muž v mém životě, který nechtěl svůj rozmnožovací pud uvést v život. A říkat, že jsem rozsévač, ale nechtít na svět přivézt potomky, je dost černobílý.
Naštěstí černobílá reprodukce světa odešla s vynálezem barevné televize, takže mi zůstalo vícero nadějí. A taky mí zůstali moji kamarádi.
Dá se kamarádit s mužskýma, kterým to doma klape. Myslím si to já a ku mému údivu si to myslí i vzdělaní průzkumníci našich duší. Šťastně zadání jsou spokojeni s tím, co mají a svoje lovecký choutky nemusí ukazovat ani dotahovat do konce.
Možná už je tolik nehoní jejich geny a už mají zaseto.
Možná umí roztočit buňky chtíče a vzít si z toho potravu pro duši a tělo i bez toho, aniž by kocour skončil v troubě.
Možná ani nemusejí mít partnerku, ale jejich životní zkušenost už pokreslila pár skicáků a tak si nemusí nic dokazovat.
Možná jejich mozky, srdce i penisy frčely ve víru vášně a zároveň rizika v situacích, kdy si dokazovali, že jejich testosteron je ten nejtestosterovatěšjí.
Možná chápou, že s některýma ženskýma je prostě fajn udržovat přátelství, a nechtějí to rozbít prvním a posledním dílem seriálu „Nemohl jsem si pomoct……“
A možná čím jsou starší a zralejší, tím menší mají potřebu zatahovat do přátelství se ženou sex.
A možná si chtějí radši smysluplně povídat, dozvídat se, anebo se jenom smát a potom kultivovat ticho.
A možná taky ne, ale svoji naivitu si vzít nenechám. Nikdy, nikdy, nikdy.
