Nedávno jsem potkala v Chorvatsku partičku chlapů. Byli na pánské jízdě, resp. plavbě. Nic nezvyklého. Někteří tam byli tajně – jejich ženy o tom nesměly vědět – jinak by bylo zle. Někteří tam utíkali do moře alkoholu, aby v něm smočili svůj stesk a touhu po svobodě. Jiní potřebovali alespoň na chvíli „nehrát žádný hry“. To samotné stojí za speciální čistý list…. ale o tom jindy. Připadá mi však důležité zmínit to jako „úvodník.“
Neptun tomu chtěl tak, že jsem se potkali v jedné knajpě a prohodili pár slov. Ihned poté, co se rozjela bujará diskuze řešící globální problematiku kamarádství mezi mužem a ženou, řekl jeden z nich ona čtyři slova:
PŘIVADĚČ, PŘÍPRAVÁŘ, PLATIČ A ODVADĚČ
Když moje slechy zaznamenaly tuto nevšední čtyřkombinaci, napadlo mě, že jde o systému převádění duší přes hranice v dobách hluboké totality. Svému naivnímu úsudku jsem se obratem zasmála a nechala si zcela vyrovnaným, vyzrálým, s kořalkou promíchaným mužským hlasem vysvětlit, že jde o stádia získávání ženy. Určují stupeň smůly nebo štěstí, který jedinec prožívá na své cestě snahy o ženské srdce – popřípadě jiný její orgán
Přiznám se, že některé věci mi v mládí snad díky mojí přehnané zodpovědnosti prostě unikly. Jsem ze starý školy, kde holky odcházely z baru s klukama, se kterýma přišly. Nicméně mě tenhle ponor do „mužský typologie“ pobavil. Ve snaze pobavit i vás ho předávám dál. Takže hezky od začátku:
PŘIVADĚČ
Přivaděč je společenskej chlápek, jehož silná stránka je, že má spoustu kamarádek a známých. Ty rád přivede do společnosti, na večírek, do hospody. Jeho slabá stránka je, že s nimi nikdy neodejde.
Většinou se totiž objeví KECAČ
Kecači – mezi chlapama se jim taky říká „přípraváři“. Ty je dobrý mít na stezce lovu před sebou. Jsou to šikovní sangvinici a extroverti, ženy se s nimi dobře baví, a vůbec nezpozorují, že jim jsou v zábavném rozhovoru implantovány šrouby do hlavy. Ženský se s nimi cítí skvěle – tedy jako se svými kamarádkami. Což se líbí ženám, nikoli mužům.
A pak je tady PLATIČ
Platiči udělají během hodiny hned několik milionových ne-li miliardových obchodů, slíbí hory doly – černý i diamantový les. V pár minutách vás pozvou hned do několika světových metropolí. Všechno a hlavně všechny umí zařídit a neustále objednávají další a další rundy. Ač by se mohlo zdát, že po takových bude žena pást – potřebujeme přeci ty finanční jistoty – tak tihle prý mají nejmenší úspěšnost v lovu. Obaleni bankovkami – možná proto, aby nikdo neuviděl „prázdnotu jejich sklenice,“ většinou skončí sami. Možná je to tím, že moudrá žena ví, že nezáleží na tom, kolik peněz muž má, ale kolik je ochoten do ní investovat. Tím se samozřejmě řídí hlavně mimo oblast peněženky.
Nakonec přijde ODVADĚČ
Odvaděči se zjeví a snad pro svou novotu, tajemnost nebo neotřelost, snad pro svůj šarm a charisma nebo neochotu něco předstírat, snad proto, že nabízejí ukolébavku v prášku, snad proto, že jdou rovnou na věc a tvrďáci obývali naši planetu od počátku věků, snad proto, že dělají na co mají právě chuť – odvedou ty nejlepší holky.
Tady mou blonďatou paměť okamžitě osedlal příběh námluv herce Miroslava Donutila. Se svou druhou půlkou pomeranče (tak se říká drahým polovičkám u nás v Mexiku:-) ) se seznámil dosti netradičně. Oba byli pozváni na večírek společného kamaráda. On hrál na kytaru a zpíval. Ona přišla se svým klukem. Ten si při odchodu odskočil do šatny pro bundu. Pár vteřin stačilo „odvaděči“ na to, aby přiskočil ke své vytoužené a řekl: „Zítra ve tři hodiny u Slávie.“ Od té doby uplynulo 47 let….. Stále spolu….
Někdy prostě nestačí jen být ve správný čas na správném místě, být neodolatelným společníkem a mít narvanou prkenici, ale hlavně nepropásnout svých pár desítek sekund:)
