Představte si, že přijdete do obchodu. Abyste si pořídili superpotraviny. Poručíte si kilo času, lahev čistého vzduchu, krabici plnou dotyků, dva sáčky ticha a pytel pohybu. A prodavačka se na vás usměje a poví: „Bohužel nemáme! Ale zkuste rytmus přírody, tam by to mohli mít…!”
A tak se rozpomenete. Vzpomenete si, že rytmus bylo to úplně první, co jste v životě slyšeli. Jako miminko jste mu naslouchali v děloze. A teď vás všude obklopuje. V hudbě, v tanci, v tlukotu srdce, v rýmech v básničkách, v milování. Tam všude je. A my z něj čerpáme energii.
Zkuste si představit tanečníka nebo milence bez rytmu. Nebo hudbu, která jenom nahodile vydává tóny…. Nic v ní netepe. Nefrčí. Neproudí. Nestřídá se. Takovou hudbu byste asi vypnuli. Tanečníka vystřídali a milence poslali o ložnici dál. Protože víte, co by se stalo, kdybyste v tom zůstali. Energie by vám dala sbohem. Kdo by chtěl, aby mu srdce bilo jako když se klepe maso na řízky. A kdo by chtěl tančit polku na pět dob. A přesto je tady rytmus, na který často hluše reagují naše uši. Rytmus přírody… potažmo rytmus roku.
Hlušiček a tlumiček toho, co je v životě přirozeným zdrojem zdraví a rovnováhy, je mnoho. Třeba luxus a žití v nadbytku. To je vcelku slušný zloděj rytmu. A když se o něj necháme okrást, začneme ho hledat v manuálech na život, sexy dovolených, happy tabletkách, spešl výživových programech, u psychologů… a někdo zamíří rovnou k Chocholouškovi.
Anebo si začneme dávat super výzvy! Třeba že se budeme 3x týdně hýbat. Nebo že budeme zdravě jíst. Nebo že budeme spát aspoň 7 hodin denně. Na to v našich zeměpisných šířkách vznikají nejrůznější supr trupr programy, zabalený do těch nekrásnějších pozlátek. A přitom všechny ty „výzvy“ jsou jenom návratem k něčemu, co bylo a je v našich životech přirozené. Jenom předtím jsem se za to nechválili na fejsbůcích, neplácali se po ramenou a neplatili za to bambilión!
A přitom je to tak jedno-duché. Příroda ví všechno. Kdy je lásky čas. A kdy je naopak potřeba sundat sexy spodní prádlo, nasadit teplý ponožky a spát a rozjímat. V zimě zkrátka chodí na jahody jenom Maruška. A to za asistence dvanácti dosti vlivnejch chlápků.
Příroda taky dobře ví, čím, kdy a jak se nejlíp nakrmit. Jasně, že jsme to slyšeli už tisíckrát. Ale kdo to zkusil alespoň jednou žít? Mně se toho zachtělo. Zatoužila jsem po tom letos v lednu. Po mém 6 týdenním rozhovorování s tichem a časem a úplně vylidněnými vrcholky Krkonoš jsem zachytila frekvenci rytmu, který už jsem prostě nechtěla pustit.
Po mentálním detoxu jsem toužila i po očistě těla… ale věděla jsem o tom pramálo. A smršť informací na internetu ve stylu: „Zaručeně vyzkoušejte řepíkatý celer, já jsem to nepila, ale prý to funguje….“ mě spíš odradila. Takže jsem začala s tím jediným, co jsem znala. Pitím čaje z jarních mladých kopřiv. A světe div se, starý babský recept na mě zapůsobil jako na Asterixe a Obelixe jejich kouzelný lektvar.
A pak už to šlo samo…. 8 kilo dole…. energie plná nůše…. očista šatníku i duše…. Komplimenty – ženský přeju to každý z vás!!! A jelo a jede to pořád!A já chtěla vědět víc…. Brouzdala jsem po internetu a lovila v nejrůznějších knížkách…. Ale většinou jsem si připadala jako v bažině….
A najednou… je tady! Tento týden byla uvedena do života! Knížka RYTMUS ROKU. Je v ní všechno. Dary přírody pro naši kuchyni. Bylinky a elixíry. A hlavně všechny ty superpotraviny, které máme pořád po ruce – endemické druhy jako ticho, čas, světlo nebo tma…. Hezky měsíc po měsíci…. Od ledna až do prosince….. dobroty, recepty, fakta. Vše okořeněno zkušenostmi renomovaných celostních lékařek.
Tuhle knížku můžete klidně soudit podle obalu. Je na ní totiž Žena. Usměvavá, čistá a zdravá. Která píše to, co opravdu žije. Každý recept, každé doporučení, každé moudro, které je na stránkách vepsáno, prožila. Vím to, protože jsem ji v jejím údolí, kde se svou rodinou žije, několikrát navštívila. A to, jak se svým mužem a dětmi kultivuje půdu a prostor a ve kterém tvoří, mě naprosto učarovalo. Její slova vedou k rytmu, ale taky klidu a zpomalení. A to je možná přesně to, co nám současná doba nabízí.
Říká se, že dobrá kniha je taková, která na vás hovoří i poté, co jste ji zavřeli. Já jsem zatím v její třetině a mluvím s ní pořád. A jestli jsou knihy nádobami ducha, tak tohle je ten nejkrásnější hrnec, ve kterém se vaří vše, co vám udělá dobře. Na duši, těle i mysli.
Takže až půjdete za pár dní třeba nakupovat vánoční dárečky, a zrovna nebudou mít skladem ticho, čas, dotyky…..nebo kuchařku, ve které jsou recepty napsané rytmem roku…. sáhněte po téhle knížce. Snad vám taky bude jednou z nejlepších kamarádek. Jako se stala pro mě. Podobně, jako její autorka 
