Už si nemůžu přesně vzpomenout, kdy na to přesně přišla řeč. Bylo to někdy před půlnocí a naše vínem obarvené jazyky zrovna řešily, jak moc ženský při orgasmu otevírají pusu…. a taky ji otevírají při porodu a v dalších superdůležitých okamžicích, které významně ovlivňují kvalitu života na planetě Zemi. V tý krkonošský chalupě mi hned přistál na mysli další obraz, ve kterém my ženské otevíráme pusu – a často o tom vůbec nevíme! I jala jsem se vyprávět:
„Onehdá jsem vzala do ruky mého nejlepšího přítele – fotoaparát – a skrze něj se pokusila zachytit kurz líčení. Pořádala ho moje kamarádka vizážistka – výtečná znalkyně krásy, barev a všeho dalšího, co spadá do kategorie „ženský smrnc.“
A tehdy jsem uzřela ten jev. Několik příslušnic něžného pohlaví se snažilo díky barvičkám, tyčinkám a štětečkům proměnit své vzezření, a přitom měla většina z nich pusu otevřenou dokořán. Opravdu jsem na chvíli věřila, že my ženy nepocházíme z Adamova žebra, ale z kaprů.
Krátce poté, co mi tenhle pohled málem roztrhal bránici od vnitřního smíchu, se naštěstí dostavilo vysvětlení. Má přítelkyně nám pověděla, že se líčení věnuje už 20 let. Za tu dobu jí prošly rukama a zrcátky tisíce ženských celebrit, sportovkyň, žen známých i neznámých. A vypozorovala, že existují 4 kategorie žen podle toho, jak dekorují své řasy:
POSPÍCHAČKA – nestíhá. Její manipulace s řasenkou připomíná mušketýra zručného v boji s mečem. Má jeden cíl – během několik sekund vytvořit z ospalých řas něco, co bude svou hustotou a hojností připomínat paví ocas v době páření.
ŠPIČKAŘKA – ze zatím záhadného důvodu používá při líčení pouze špičku kartáčku. Možná si myslí, že je to něco jako třešnička na dortu. Možná je šetrná a prostě chce jenom ušetřit.
ROZDĚLOVAČKA – ta naopak nátěrem nešetří. Nanese si na řasy takové množství barvy, že se jí slepí. V zápalu záchrany vlastní image pak hledá minihřebínky, párátko, nebo dokonce špendlík či jehlu, aby si řasy od sebe oddělila. A její oči nepřipomínaly pohřebiště muších nohou.
OTEVÍRAČKA – ta přitom otevírá pusu, protože pusa je spojená s vagínou a demonstruje ženské pudy. Co nahoře – to dole. Nos jsou emoce a oči a čelo se pojí s raciem – rozuměj mozkem (u blondýn je to složitější, ale taky nám to funguje). Jsou i takové, které neotevírají, i to je v pořádku.“
V zápětí se rozjela diskuze ve stylu „já votvírám“…. „já nevotvírám“…. „já nevím jestli votvírám….“ Po chvíli to jedna z „debatního kroužku otvíraček“ nevydržela, vyběhla schodiště nahoru a dolů a záhy s sebou přinášela dva nástroje každodenního rituálu moderní ženy – zrcátko a řasenku.
Nastalo ticho, páry ženských očí se nasměrovaly na líčící manévr jedné z nás. Vypnula kůži na tváři, tzn. dala povel „štronzo“ asi 50 mimickým a žvýkacím svalům, které tvoří naše tvářičky. Když neztuhneš – nenalíčíš se. Jala se k nátěru a v tu ránu se z ženy kultu „já nevím“ stala příslušnice kemene „otvíračky.“ Celé procesí zdobila masáž smíchu.
My ženský jsme zkrátka fascinující stvoření. O půlnoci neleníme a zkoumáme záhady a tajemství, které startují naše prazvláštní chování
Našimi líčícími orgiemi uchvacujeme i muže. Někteří totiž žasnou nad tím, s jakou přesností se dokážeme zkrášlit, omladit a vyšperkovat! Chlapi by prý určitě přetáhli. Jsou schopni trefit se z penalty do brány, ale nalíčit s chirurgickou přesností něco, co měří 5 milimetrů, pro ně může být Mission Impossible.
Takže, milé dámy, doufám, že na sebe nenecháte dlouho čekat a podělíte se se mnou i světem o to, jestli otvíráte nebo zavíráte???
Pánové vy se samozřejmě podělit můžete také – věřím, že sledování líčící se ženy bude pros vás stejně vzrušující, jako fotbalové utkání nebo oskarovej film.
A ženský – fakt by mě potěšilo, kdybyste se od teď každý ráno při líčení zasmály 🙂
