Už chápu, proč vám na tantrický masáži budou chtít masírovat horní dáseň. Už chápu, proč měly kakaový boby pro mayský indiány takovou hodnotu, že je používali jako těžkou měnu. Proč směňovali tři kakáče (tak bobům říkám) za jednu rybu a 100 kakáčů byli ochotni dát za otroka. Proč míchanici z kakaa a vody mohl pít jen panovník, kterýho to pak vykoplo rovnou k bohům do obýváku. Už to chápu…. Snědla jsem totiž celou bonboniéru! 
Za život jich teda mými ústy i zažívacím traktem prošlo snad tisíce, ale ta poslední naprosto zatočila s mým stereotypním způsobem vychutnávání. Nevím jak vám, ale mě doba kovidí trochu změnila tělo. Tedy rozuměj nebyla to ta doba, nýbrž pohodlí, lenost a rozežranost, která si u mě v těle zapomněla asi 7 kil. 
Inu řekla jsem si, že to moje tělo nebudu už dál podstupovat tý tortuře ochutnávání posledních hitů belgických pralinek, a to zejména po desáté večerní a ideálně v posteli. A že napodobování slavný scény z Deníku Bridgite Jonesové, jejíž nerozlučný přítel není pes, nýbrž kýbl zmrzliny u filmu, už taky nebude patřit do mého pokovidího „new normal.“I jala jsem obléknout svý tělo do šťavnatýho detoxu. V čem spočíval vám napíšu třeba někdy jindy, ale v podstatě jsem ze svýho menu úplně vyzmizíkovala všechna stravovací lákadla obsahující bílou mouku, cukr a alkohol. Za 7 týdnů 7 kilo dole. Zamilovala jsem se do svý váhy, kterou jsem předtím hrubě zakopávala pod umyvadlo a na adresu mojí tělesné schránky jsem nikdy neposlala tolik děkovných a obdivných dopisů. 
Ale pak to přišlo. Přijela teta z Červenýho kostelce. Některá tomu třeba říká, že si z trhu přinesla jahody. Z trhu, na kterej ženský chodí pravidelně jednou za měsíc. Je to takovej ten hormonální cyklkej trh, kterej z nás ženských udělá na týden panny, na týden matky, na týden čarodějky a na týden vědmy neboli stařeny. A nevím ženský jak to máte vy, ale já bych první den mýho stařešinství někdy snědla mrtvýmu voko. A včera nikde nebyly k dostání voči! Ale ten Vietnamec za rohem tam tu růžovou bonboniéru Mon Cheri měl. A za moje madla lásky můžou dvě věci – výrobci hořký čokolády a sadaři produkující višně. A pak ti – kdo tyhle dva sladký skvosty spojují dohromady.
Moje chutě byly mocnější než všechny milenky, matky, manželky a babičky, který v sobě údajně archetypálně nosím. A ani ta stará moudrá žena, která ví, jak je ten cukr děsnej a fujky fujky, mě nezastavila.
Takže si představte, že po 7 týdnech úplně křišťálově čistý stravy, sežerete krabici čokolády. Nestihnete si ji ani dovézt domů. Sedíte v autě a držíte to balení v ruce posvátně jak bůh Ganesha drží sekyrku, nebo misku s cukrovím. Ano, zcela shodou okolností tenhle indický bůh na některých vyobrazeních drží v ruce misku s cukrovím – tedy bonboniéru. 
Každý jeden kousek čokolády žmouláte v puse jako kdyby to byl poslední kus potěšení na zeměkouli. Dokonce zjistíte, že si tu čokoládu rozmazáváte jazykem ve středu horního patra a ona tím chutná asi tisíckrát intenzivněji. A když tohle druhý den výživně vyprávíte kamarádce, tak vás poučí, že ten bod na patře je právě ten bod v našich pusinkách, který se masíruje při tantrické masáži. A taky je to ten bod, který si malý děti pomačkávají svými minipalečky, které si před spaním strkají do pusinek. Je to uprostřed horního patra – kdybyste to někdo předtím nepochytil. A teď bych chtěla vidět, kolik z vás si jde umýt ruku a strká si palec do pusy?! 
Takže pozor na detox, milí zlatí. Nejen že s ním ztratíte nechtěná kila. Ale zcitlivíte a najdete v životě nový opěrný body, kolem kterých se bude možná chvíli točit svět 