Kočka neposkytuje služby – nenosí aportek ani noviny, jako pes. Kočka poskytuje sebe. Je kočka, a to stačí. A to mě na ní nejvíc baví. Respektive na něm. Dostala jsem totiž na hlídání kočičáka. A tak jsem si prožila 14ti denní kočičí lásky. Je to jedna z nejhezčích letních lásek, na který budu vzpomínat…..
Mates mě inicioval do světa koček. Jsem totiž z typické „psí rodiny“ – tatínek byl na vojně psovod a jeho láska k hafanům u nás doma přetrvávala po desetiletí. Za tu dobu byly v naší rodině jen dvě kočandy – já a moje mamka 
Nejlepší byla večerní mazlírna. Při nich mi kukadla šelmy vyprávěla poudačky z Kočičákova. Předně mě Matýsek vysvětlil, že kočky jsou sociopatický. Ony se totiž přijdou přitulit jen když chtějí ony, a ne vy 
Jsou tudíž skvělým trenažerem bezpodmínečný lásky. Je třeba je milovat podle jejich vlastních pravidel. Kočka nepotřebuje, aby ji měl rád celý svět. Jen ti, které si vybrala, že bude mít ráda. To ale světu nevadí, protože i přes to jsou chlupáči s prapůvodem pravděpodobně někde v Egyptě nejoblíbenějšími domácími zvířaty na planetě. Dle mého pátrání převyšují počet psů cca 3 krát. Sorry hafani
A když už padla zmínka o starém Egyptě. Mates mi vyprávěl o svých paprapradědečcích a prapraprababičkách. V zemi pyramid se jim dostalo uctívání jako vtělené bohyni Bastet. Bohyni žen, slunce, koček, lásky a plodnosti, která chránila boha slunce Ra. Dokonce prý zabila hada, který si na něj brousil jazyk. Což jiná bohyně – Eva – o pár tisíc let později v jiném příběhu s hadem neudělala. Ta si od raději vzala jablko
– a jak to dopadlo
Ale zpět do Egypta. Staroegyptští obyvatelé ve svých domácnostech ctili a chovali kočky jako ochránkyně domovů, chrámů i sídel faraonů. Kočky byly uctíváni tak vysoce, že kdo zabil kočku, dostal trest smrti. Už tehdy platilo „Oko za oko…“Málokdo si dnes při pohledu na svou kočku uvědomí, jak vznešený tvor se mu to povaluje na pohovce. Pro Egypťany byly kočky boží pomocníci. Taková spojka mezi nimi a bohy. Proto jim také šeptali svá přání a modlitby a věřili, že je bohové vyslyší. Přiznejte se – taky jim našeptáváte? Já Matýskova šeptala pořád 
Třeba i my teď ty chlupatý koule s jasnozřivýma očima chováme proto, aby nám u toho nahoře jednou pomohly vyčistit kobereček. Ale Egyptem souvislost mezi ženou a kočkou nekončí. Vezměte si, že kočka prospí 16 hodin denně. To je jen zajímavost – tím se ženám nepodobají J))) Nicméně až půlku doby, co je za den vzhůru, stráví čistěním a upravováním se. Tam už jistá podoba být může 
A pak je tady smyslová citlivost – v té bychom si kočičkami taky mohly podat ruku. Ony umí vycítit zemětřesení díky jemným senzorům, které mají na tlapkách. A víte jak jemně umí leckterá ženská ruka pohladit….
A pak jsou tady ouška. Sluch kočky je vyvinutější než ten u ženy (potažmo tedy u člověka) Její oči v noci vidí šestkrát lépe než člověk. Občas tedy taky určitě zahlídnou, co nechtějí. Jako ženský.Na číči nefungují tresty. Aby udělaly to, co po nich chceme, potřebují být inspirovány a vedeny odměnami a pochvalami. A co si budem….. To na nás ženy taky velmi zabírá.
V čem se ale od nás žen naopak liší, je potrava. Kočičky musí mít v potravě tuk, protože si nejsou schopny vytvořit svůj vlastní. Zatímco leckterá ženská, i když v potravě žádný tuk nepřijímá, nakyne po komzumaci ničeho, jakoby snědla kamión čokolády.
A pak to jejich vrnění, které ovšem ne vždy znamená, že je kočka šťastná. Podobně jako ženská, když si tak pobroukává, může být spokojená, ale taky ne. Kočky vrní – rozuměj vydávají vrčivý zvuk způsobený jemnými vibracemi slizničních řas v kočičím hrtanu – i tehdy, když mají strach nebo cítí bolest. Dokonce velké šelmy – třeba lev nebo tygr, zvládají příst pouze při výdechu. To mi připomíná chlapy – Oni taky brblají jen s výdechem. Kdežto ženský – podobně jako kočky domácí – to s přehledem dokáží při výdechu i nádechu a to už pár dní po narození. Brblat soustavně nám zkrátka občas jde
A na závěr to nejdůležitější. Hlazení kočky odbourává stres. Jejich majitelé jsou obecně klidnější, vyrovnanější a méně stresovaní než třeba majitelé psů nebo hlodavců – o tom já jako MYŠková něco vím.
Navíc prý ti, kdož vlastní kočku, žijí déle. A mohou počítat s menší pravděpodobnost infarktu. Údajně až o 30 %. Z toho mi logicky vyplývá, že když si koupíme 3 kočky – máme bez 10% plnou jistotu, že naše srdce infarkt rozhodně nenavštíví. Zato potěšení z kočičí přítomnosti a něhy ano. 
